Kdy mají studenti nárok na nemocenské dávky?

Samotné studium nezakládá účast na nemocenském pojištění. Studenti, kteří nemají během studia příjem zakládající účast na nemocenském pojištění, tedy nemohou čerpat nemocenské dávky.

• Jsou finanční produkty pro studenty opravdu výhodnější?
  

Praktický příklad 1)

Studentka druhého ročníku vysoké školy slečna Janková je těhotná a v srpnu se jí narodí dítě. Slečna Janková není účastna na pojištění a nemůže tedy pobírat peněžitý příspěvek v mateřství (mateřskou). Ode dne narození dítěte bude slečna Janková pobírat rodičovský příspěvek. O rodičovský příspěvek se žádá na místně příslušné úřadu práce, neboť se jedná o dávku státní sociální podpory. Pro čerpání rodičovského příspěvku nemusí být splněny žádné speciální podmínky.

• Má pracující důchodce nárok na nemocenskou?
  

Krátká doba pojištění a mateřská

Aby měla zaměstnankyně nárok na nemocenskou, tak ji musí v den nástupu na mateřskou trvat pracovní poměr a musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 270 dní v posledních dvou letech. Pokud netrvá při nástupu na mateřskou pracovní poměr, tak je možné na mateřskou nastoupit ve 180denní ochranné lhůtě. Do doby pojištění v rozsahu nutných 270 dní se přitom započítává i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro důchodové účely, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno.

Praktický příklad 2)

Slečna Nováková ukončí úspěšně vysokou školu a následně během těhotenství nastoupí do zaměstnání na zkrácený úvazek. Přestože slečna Nováková získá výdělečnou činností dobu pojištění v rozsahu pouze 140 dní, tak bude mít slečna Nováková nárok na mateřskou, neboť se jí v tomto případě bude hodnotit do potřebné doby pojištění v rozsahu 270 dní i doba studia. Mateřská se pobírá během 28týdenní mateřské dovolené a poskytuje se od 6. až 8. týdne před očekávaným porodem, žádost o mateřskou potvrzuje ošetřující gynekolog.

• Zdanění u dohody o provedení práce v praktických příkladech
  

Nemocenská při práci na dohody

Na nemocenskou mají výdělečně činní studenti nárok, jestliže jejich výdělečná činnost zakládá účast na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno musí ze svého příjmu odvádět sociální pojištění. Z práce na zkrácený úvazek se sociální pojištění platí vždy, bez ohledu na výši měsíční hrubé mzdy. Z dohody o provedení práce se sociální pojištění odvádí, když je měsíční odměna vyšší než 10 000 Kč a z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění odvádí, když je měsíční odměna 2 500 Kč a více. Když během měsíců měsíční odměna z pracovních dohod kolísá, tak je student nemocensky pojištěn pouze v těch měsících, kdy bylo z pracovních dohod dosaženo odměny zakládající účast na pojištění.

Praktický příklad 3)

Student vysoké školy Straka si během studia přivydělává pro dva zaměstnavatele. U zaměstnavatele AB činí měsíční odměna 7 000 Kč a u zaměstnavatele XY činí měsíční odměna 6 000 Kč. V případě pracovní neschopnosti nemá student Straka nárok na nemocenskou, neboť ani z jedné měsíční odměny nebylo odvedeno sociální pojištění. Pro účely nároku na nemocenskou je rozhodující, zdali bylo z odměny odvedeno sociální pojištění a nikoliv prostý součet měsíčních odměn.

Praktický příklad 4)

Studentka vysoké školy slečna Kratochvílová si dlouhodobě přivydělává na zkrácený úvazek ve výši 7 000 Kč měsíčně. Ze zkráceného úvazku je slečně Kratochvílové odvedeno sociální pojištění, a proto bude mít slečna Kratochvílová nárok na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti. Pro nárok na nemocenskou není podmínkou mít mzdu alespoň na úrovni minimální mzdy. Nemocenská bude nízká, neboť se bude vypočítávat ze skutečného příjmu slečny Kratochvílové. Nemocenská náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel (ale až od 4. dne pracovní neschopnosti).